Obsah stránky

Víte, že ...?

... v Bohuticích byl pivovar?

„Při té tvrzi bohutické jest také pivovar panský, dobře vystavěný, v kterémž pánve a kádě i jiného všelijakého náčiní s dostatkem jest. Vaří se v něm pivo každýho týdne a dělá se várek ročně přes 50 a každá várka po 16 sudech na vejstav. Dává se na jednu várku sladu po 20 mírkách a jeden sud vystavuje se po 20 zlatých 20 krejcarech. Vynáší 2133 zlatých. Z toho učiní služby sládku, náhradu na pivovar, za pšenici na slady a na ty zdělané várky 701 zlatých a tak zůstává zisku mimo náklad 1432 zlatých“.
Údaje z první poloviny 17. století. Pivovar byl na území panského statku nedaleko zámku.

Zdroj: Vaňáček, M.: Bohutice, Brno, 1967

... v Bohuticích se těžilo uhlí?

„Po roku 1840 se bohutickým naskytla další možnost výdělku. Podnikatelé Karel Höck a Antonín Wendt najímali dělníky k dolování hnědého uhlí, jež se vyskytlo za starou cihelnou. Koncem roku 1841 se začalo těžit ve dvou dolech, z nichž větší měřil 224 sáhů na délku a 56 sáhů na šířku. Síla uhelné žíly byla 2 až 4 střevíce. V brzké době měla být otevřena sloj třetí. Zatím tu bylo zaměstnáno 14 horníků a 31 pomocných dělníků. Denně těžili 120 až 180 centů. Odbyt byl z počátku slabší, ale podnikatelé byli přesvědčeni, že vzroste. Cena za cent byla 12 krejcarů. Bohutické uhlí podle dobrozdání báňské komise v Brně se sice nevyrovnalo černému rosickému nebo oslavanskému, avšak jako palivo bylo znamenité. Hořelo jasným plamenem a hodilo se zvláště k vypalování cihel, rovněž k pohonu parních strojů, ale s přidáním černého. Zájem o uhlí však nestoupal, dokonce po vyhoření židlochovické rafinérie v roku 1842, jež byla hlavním odběratelem, poklesl natolik , že s další těžbou nebylo možno počítat. V letech 1844 a 1845 zkusil obnovit těžbu podnikatel Špatný, avšak i ten brzy přestal. Třetí pokus učinila firma Traugott Bartelmus v roku 1851, a to na polích pod „kostelem svatého Michala“, těsně u hospodářských budov dvora, ba dělníci už započali se štolou pod hospodářské stavení a ohrozili zdivo natolik, že majitel panství žádal úřady o zákaz dolování. Jeho zákrokem skončily pokusy, které později už obnoveny nebyly. Patrně i Oslavany s Rosicemi přiložily ruku k likvidaci konkurenta.“

Zdroj: Vaňáček, M.: Bohutice, Brno, 1967

... v Bohuticích byla cihelna

„Cihelna vyrobila ročně 30.000 kusů cihel a 17.000 tašek.“ – Údaje z první poloviny 19. století.

Zdroj: Vaňáček, M.: Bohutice, Brno, 1967

...v Bouticích rostou vzácné kosatce skalní písečné (Iris humilis subsp. arenaria)

Druh má optimum na dvou typech stanovišť, u nás roste pouze na mělkých půdách skalních stepí, v zahraničí se s ním setkáme i na pískách. Osídluje bazické i kyselé podklady. Naše populace bývají plošně omezené – osídluje většinou jen několik málo čtverečních metrů. V Bohuticích se s nimi lze setkat v CHKÚ U Michálka.