Naše obec má dlouhou zemědělskou tradici s důrazem na pěstování ovoce a rovněž vinné révy. Bohutice jsou rovněž vinařskou obcí, což může ostatně poznat každý návštěvník podle inforzmační tabulky již při vjezdu do vesnice.
Bohutice jsou součástí Znojemské vinařské oblasti a patří k ní čtyři viniční tratě:
- U sv. Michala
- Jelendy
- Olbramovická hora
- Čtvrtky
Geologická charakteristika obce:
Obec a její širší okolí leží na východním svahu Bohutického lesa, který je budován granitoidními vyvřelinami brněnského masivu. Na něm, v trati Jelendy (Jelení kopec), se uchovaly zbytky třetihorních vápnitých pískovců se zkamenělinami (měkkýši rodu Rzehakia socialis). Písky a písčité jíly mořského, příbřežního aj. vodního prostředí vyplňují oblast na východě. V letech 1840 – 1851 těžba hnědého lignitového uhlí na pozemcích pod kostelem (Vaňáček, 1967). Mezi nejmladší sedimenty patří váté spraše tvořící několik metrů mocné návěje.
Plocha viničních tratí: 108,0 ha
Tradice vinařství v obci Bohutice
„Nejstarší dochované zápisy kronikářů i prastaré, dnes již vpravdě archivní obecní katastrální mapy, nás přesvědčí o skutečnosti, že kupříkladu v minulém století (hlavně na jeho počátku) bylo soukromých vinic nepoměrně více nežli v současné době. Naši předkové byli povětšinou sedláci a patřilo zřejmě k tehdejšímu bontonu, že každý z nich nějaký ten vinohrad vlastnil a víno – výhradně ke své potřebě- si vypěstoval. Bylo to v dobách, kdy v Bohutících se ještě nepěstovaly meruňky a nebyla zde zavedena železnice. Neklamné jsou záznamy, které dokazují, že v místních oblastech Jelendy, Na kopcích, Jihlavské, V širokých a katastrech v okolí Svatého Michala (Pod Michálkem, Pod štaniblem) drtivě převládala vinná réva. Naši předkové měli před námi jednu velkou výhodu: nemuseli se tolik obávat různých nemocí, které ohrožují nás v plné míře; jim bohatě stačila modrá skalice, smíchaná s vápnem a tímto roztokem se stříkalo po mnoho generací. A úspěšně. Navíc – nejobávanější nemoc vinic oné doby – pověstný révokaz, který stačil během dvou až tří let zmařit chloubu a dřinu našich předků, řádil v naší obci naposledy okolo roku 1920; byl však natolik silný, že mu neodolala většina vinic a byla to největší pohroma místního vinařství.
Jinou otázkou zůstává kvalita tehdejších bohutických vín: víme přece dobře, že zde nikdy nevyrostly samostatné kolonie vinných sklepů, tak jako v jiných a větších oblastech jižní Moravy, a to samo poznamenalo kvalitu místních vín. Ke kvašení, ale i k uložení vín musel postačit obyčejný sklep, kde byly uloženy i brambory, řepa a ostatní “aromatické“ plodiny, které se s vínem nesnášejí. Co bylo naplat kupříkladu sedlákovi Šteflovi, že v letech 1910 – 1915 vykopal spolu se svou rodinou sklep dlouhý nejméně 40 metrů (jeho současný majitel Standa Krabica vám to, milí čtenáři, rád potvrdí), když nikdy jako klasický vinný sklep nesloužil a bylo v něm uloženo všechno možné i nemožné. A nezjistil jsem zatím, zda proslulý panský vinný sklep v zámku, o kterém bezpochyby ještě bude vbrzku řeč, sloužil výhradně k pěstování vína.
Ke zvýšení kvality bohutických vín jistě nepřispěla ani malá vzdělanost a pověstné “šetřílkovství“ našich předků; přidat do vinného moštu potřebné množství cukru bylo málem hodnoceno jako velký hřích. Rovněž kvasné pochody nebyly správně dodržovány; takové víno se brzy kazilo, vytvářela se na něm plíseň, řádila hnědka, v mnoha případech bylo víno cítit nedobře vymytými nádobami a nezřídka se stávalo, že v březnu následujícího roku bylo vhodné již jen na “svařák“. Sám jsem pamětníkem, že bylo ve vsi i několik sedláků -pěstitelů, kteří si s kvalitou vykvašeného vína nemuseli dělat vůbec žádné starosti, protože je stačili vypít tak brzy, že vlastně nevěděli, jak vykvašené a vyčištěné víno má vůbec vypadat. Ale zase na druhé straně – nikdy se jim nestačilo zkazit…
Je dobré, že vinařství současnosti začíná v Bohatících nenápadně nabírat na obrátkách a současní vinaři počínají dokazovat, že víno pěstovat umí, čímž potlačují nepodložená tvrzení o jakési “okrajové oblasti“, za kterou býváme s oblibou vydáváni. Chutnal jsem vína některých našich vinařů a s radostí musím konstatovat, že jsou velmi dobrá, kvalitní, voňavá a plná buketu. Jen ty sklepy by měly být trochu víc na úrovni! Světlou výjimkou a zároveň ukázkou toho, jak by měl správný vinný sklep vypadat, je vskutku „paráda“ Josefa Volfa, který nejlépe dokazuje, že když se chce a navíc jsou šikovné ruce, všechno jde… Doporučuji. Nepochybuji, že by se v celé vsi našlo více takových či podobných vinných sklepů či různých “posedů“, ale zatím o nich nevíme; nebyly natolik prezentovány, aby vešly do podvědomí. Je to škoda.
Naše obec patří do známé kounické oblasti, která se vyznačuje především kvalitním červeným vínem. Pěstuje se u nás a daří se především odrůdám Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Frankovka a z novějších odrůd André, kterou v naší obci zavedli pěstitelé bývalého JZD.
Z bílých odrůd převládá především Zelené Veltlínské, kterému se v našich podmínkách velmi daří, dále Savignon pro svou nezaměnitelnou chuť, Růžový Veltlín (odrůda slabá na buket a kyselé šťávy, dobrá pro scelení s jinými odrůdami), Müller – Thurgau – dobré víno s příjemným buketem, avšak méně trvanlivé, ze starších odrůd je to Sieger, z novějších jeho modifikace MOPR a z dovezených odrůd maďarský Irsay – vše pro příznačnou a velmi výraznou vůni, která však dosti často přehluší ostatní přednosti vína; v posledních příznivých letech lze i v našich náročnějších podmínkách úspěšně pěstovat např. Ryzlink rýnský – v případě vyzrání tohoto vína při zvýšeném počtu slunných a teplých dnů – lahodný to mok. Vím z vlastní zkušenosti, že v roce 1998 dosáhla tato odrůda 19° sladkosti, v loňském, tolik příznivém roce dokonce neuvěřitelných 20,2° sladkosti. A to je již pouhý krůček k vyrobení vína vysoce překonávajícího všechna očekávání. Jsem stoprocentně přesvědčen, že vinařství v Bohuticích nezahyne na úbytě.“
