Obsah stránky

Sport

Tělovýchovná jednota

TJ Bohutice je významnou složkou života obce. Její počátky sahají až do roku 1908, kdy několik nadšenců započalo s veřejným cvičením. Postupem doby se zlepšovaly podmínky pro cvičení, až byla v roce 1923 vybudována tělocvična, na jejímž místě stojí rovněž tělocvična stávající.

Budova byla několikrát rekonstruována a počátkem sedmdesátých let dostala rovněž přístavbu s galerií a přísálím. Po převzetí budovy obcí Bohutice v roce 2009 byla postupnými kroky rekonstruována a modernizována, zejména díky různým dotacím a příspěvkům. Celý proces modernizace byl završen v roce 2013 zateplením obvodového pláště budovy.

Jak vznikla TJ Bohutice popisuje kronika ....

„Myšlenka, zřídit Sokol v Bohuticích, zrodila se v Jednotě Mor. Krumlovské v r.1908.  Berní úředníci Novák L. a Láďa Sutorý, Kyttnar a další spolu s bratrem K. Thumou se starali s dostatkem, aby Sokol Krumlovský svoje poslání plnil. Z Bohutic byli členy bratři Jindra Eger, Ludvík Hykl, Jenda Smutný, Jan Franta.

V roce 1909 již také několik borců cvičilo u br. Ludvíka Hykla, malíře v Bohuticích, jednak venku, jednak v průjezdu či ve stodole. Byli vedeni v seznamech členů v Mor. Krumlově jako „odbor“ Bohutic. A tak pak dne 5. Května 1910 došlo k ustavující valné hromadě za účasti 30 posluchačů.

Na počátku měl Sokol v Bohuticích 34 členů a členek. Prvním starostou byl zvolen br. Václav Svoboda, tehdejší starosta obce. Náměstkem jeho nadšený přítel Sokola správce velkostatku br. Alois Hon, náčelníkem br. Fr. Hejný - učitel v Bohuticích, jednatelem br. Jan Smutný. Členové výboru: J. Svoboda, Jindra Eger, František Schovanec, Jan Němeček a sl. Bohumila Krapková - učitelka, která se záhy stala pokladní TJ“.

Cvičilo se ve stodolách p. V. Smrčka, J. Rozbořila a to pouze v létě. V zimě ovšem bylo cvičení znemožněno. Proto se hledala tělocvična a tu poskytla statkářka pí. Tekla Schovancová v č.p. 33 ze dvou chlévů. Tato Sokolovna se však těsně po otevření zřítila /dle kroniky po silném dešti a sesutím svahu/ a byla budována znovu. V březnu 1911 se opět cvičilo v opravené tělocvičně, a tak měl Sokol na tehdejší poměry vyhovující místnost. V létech 1911 - 1913 nakoupeno nářadí a kroje. Ke konci roku 1913 byl celkový inventář v ceně /dle kroniky/: bradla 308,-Kč., kůň 180,-Kč, kruhy 30,-Kč, činky, žíněnka 80,-Kč, stojany pro skok vysoký, 6 ks krojů členů, 18 dorostenců, prapory atd.

Již 19. dubna 1914 se uvažovalo se stavbou nové sokolovny. Ale válka tento záměr překazila, a tak ke stavbě stávající sokolovny došlo teprve po 1. Světové válce v roce 1923. Téhož roku bylo pořízeno cvičiště na zakoupeném pozemku od tehdejšího velkostatku za 7.843,70 Kč. Stavba sokolovny si vyžádala nákladu 68.199,73 Kč., kromě obětavé práce všech členů Sokola od žactva až po dospělé členstvo, příznivce nevyjímaje. Mimo to bylo sbírkou vybráno 7.626,- Kč a na galerii 1.295,- Kč členy bylo zapůjčeno 20.000,- Kč.

Sokolovna se stavila na místě stodoly, koupené od pana Eisnera, hostinského v Bohuticích za 6.500,- Kč. Sokol dne 10. ledna 1923 opustil starou sokolovnu na č. 33 /ze které p. Schovanec Sokol vykázal/ a přestěhoval se s nářadím do stodoly pí. Horákové. Dne 16. ledna 1923 započato se stavbou a již 8. července 1923 bylo uspořádáno slavnostní otevření sokolovny. Tak zní zápis v kronice a je kupodivu, že v tak krátkém čase byla tělocvična postavena.

Činnost TJ byla zaměřena jednak na pravidelné cvičení, ale také se rozvíjela duchovně a to pořádáním různých besídek, proslovů a divadelních představení. V r. 1912 byl obeslán VI. Všesokolský slet v Praze 10 členy a jednou členkou. Veřejná cvičení byla konána v letech 1911, 1912, 1913 a 1914. Přerušeného sletu 28. června 1914 se ze 34 členů zúčastnilo 11 mužů a 1 žena. „Po té byla tělocvična vyprázdněna, bratři vesměs mobilizováni. Do války odešlo 40 bratří, padlo 13 bratří“ (píše se v kronice). Jejich jména jsou na desce obětí I. světové války, která je umístěna na tělocvičně. Ve válečných letech se rozvíjí cvičení žen, a to již od května 1916. Byly to: H. Adamcová, Terezie Frantová, Marie Nováková, Leopolda Rozbořilová. Dne 29. a 30. června 1918 závodí již opět naši dorostenci v Brně, a to za řízení nejmladších členů TJ bratří Smrčka Ladislava a Františka Fráni.

28. října 1918 po státní samostatnosti začíná ruch i v TJ, Prvním sletem byl slet sokolský ve Znojmě a pak 28.9.1919 okrskové cvičení ve Vedrovicích, které byly pobočkou TJ Bohutice. To už vede cvičení bratr Křikava.

Veřejných cvičení bylo u nás pořádáno od r. 1919 až do r. 1934 pět a čtyři tělocvičné besídky. TJ obeslala řadu veřejných cvičení a sletů i jinde např. v r. 1920 sedm veřejných cvičení a jeden slet župní, v roce 1928 všesokolský slet v Praze. V r. 1935 postihuje cvičitelský sbor v práci úmrtí jeho náčelníka a dlouholetého člena bratra Aloise Nováka.

Divadelní sbor nacvičil v době 1910 - 1936 celkem 65 divadelních představení a tři pěvecké besedy. Bylo pořádáno 58 tanečních zábav. Výtěžek z těchto akcí byl použit na splácení půjček vybraných na stavbu sokolovny.

Po květnové mobilizaci 1938 a mnichovské zradě na podzim 1938  došlo k vyhlášení protektorátu nad Československou republikou 15. března 1939. Podle zápisů cvičitelského sboru a valných hromad, měla vliv pohnutá doba i na funkcionářský sbor. Docházelo k častým změnám ve výborech, odcházeli starší členové a na jejich místa přicházeli mladí. Měnili se funkcionáři v průběhu funkčního období, jak dosvědčuje zápis z r. 1938, dle něhož zvolený náčelník Maša František po odchodu do základní vojenské služby je nahrazován J.Zámkem, ale ani ten nezůstává z důvodu zaměstnání. Tato funkce je ještě dvakrát měněna (Alois Novák a Leikep Vojtěch).

Pokud jde o funkcionáře cvičitelského sboru let 1937 - 1940 objevují se v něm jména: František Maša, Václav Bartoš, Alois Novák, Rozmahel Vladimír, Sedmera Pavel, Tauwinkl Záboj, Maša Tomáš, Živnová Antonie, Frantová Marie, Brázdová-Sedmerová Jarmila, Ambros Josef, Křikava Miroslav, Živnová Amálie, Gosová-Čeperová Heda, Rozmahel Zdeněk a další.

Přesto to byla doba, dá se říci v tělocvičně rušná. Připravoval se totiž X. slet a veřejné cvičení na 15. května 1938, které se mimořádně vydařilo. Na X. sletu cvičilo 6 mužů, 6 dorostenců a 4 dorostenky, nezúčastnily se ženy.

V roce 1937 zemřel I. zakládající starosta Václav Svoboda. Pohřbu se kromě velkého počtu všeho členstva a občanů obce, zúčastnilo 8 mužů, 2 ženy, 3 dorostenci, 8 žákyní a 4 žáci v sokolských krojích.

V roce 1939 dochází v činnosti k útlumu, jak konečně bývá zvykem po vypětí sil ve sletovém roce. Do roku 1941 nastupuje TJ za vedení starosty Bohuslava Sedmery a náčelníka Vojty Leikepa s náčelnicí Růženou Leikepovou. Dosti slibně se rozvíjející činnost přetrhuje násilné nařízení úřadů o zastavení činnosti Sokola. Stává se tak v dubnu 1941.

Z vůle nacistů byla násilně ukončena činnost naší TJ a sokolovna se uzavřela. Bývalý starosta Bohuslav Sedmera se stal na základě jmenování Oberlandrátu v Jihlavě správcem sokolovny a veškerého majetku. Knihovna byla zabavena a uchovaly se jen některé písemnosti a záznamy, které tehdejší bratři dobře ukryli. Sokolovna byla sice uzavřena, správní činnost zastavena, ale sportovní činnost neustala. Tělovýchova se provozovala ve formě míčových sportů /odbíjená, fotbal/ dál na hřištích a na veřejných prostranstvích doma i u soupeřů. Pohnutá doba stmelovala mladé příslušníky obce, odstraňovala stavovské i politické rozdíly, mládež se spojovala odporem k nacistické nadvládě.

Z příslušníků tehdejší TJ byli z vůle nacistů vězněni následující členové: Ambros Adolf, Masařík Tomáš, Rozmahel František, Sedmera Jarmil a Vrána Josef. Všichni jmenovaní se po čase živi vrátili k rodinám. Při osvobozovacích bojích v obci byl nešťastně zabit dorostenec Buršík Mirek. V roce 1946 při slavnosti prvního výročí osvobození mu byla odhalena deska pod desku obětí I. světové války, a tak při květnových oslavách , bývá pokládán věnec i na jeho desku na sokolovně.

V roce 1945 se podle časového sledu zápisů schází jako první ke své práci dne 1.července cvičitelský sbor a jak zapisovatel uvádí „téměř v téže sestavě v jaké byl před zastavením činnosti TJ“. Správní výbor TJ se schází později, a to dle zápisu až 13.října. Dle úvodního zápisu jednatele by se dalo usuzovat, že této schůzi asi předcházely jiné, a to vzhledem k poznámce: „od naší TJ učiněn první krok ke sloučení Sokola s Orlem, bohužel u Orla není pochopení ke spolupráci“.

Zbývá snad ještě dodat k nastoupené činnosti cvičitelského sboru, že sbor byl doplněn mládeží z bývalého Orla: Čepera František, Živnová Emílie, Holíková Eliška, Franta Vladimír, Štefl Eduard a Svoboda Karel. Svědčí to právě o tom, jak pohnuté události války odstranily rozdíly dělící předtím jak mládež, tak i dospělé. Zapisovatel Vlad. Rozmahel ještě dále udává: „Očekáváme, že se výbory obou TJ domluví a spojení bude hladké, a proto v nejbližší době provedeme valnou hromadu cvičitelského sboru, kde bez ohledu na dřívější spolkovou činnost budou členové schopni vykonávat řádně a poctivě svoje úkoly“. Doba pak ukázala, že ještě téměř tři roky trvalo, než došlo ke sjednocení tělovýchovy.

Výbor cvičitelského sboru v r. 1945 tvořili: náčelník - Miroslav Křikava, náčelnice Leikepová Růžena, členové - Rozbořil Rudolf, Štěpánek Vilém, Novák Alois, Rozmahel Zdeněk, Maša Tomáš, Janíček Jan, Rozmahel Vladimír a Libuše Zieglerová-Frantová, vzdělavatel Tauwinkl Záboj.

V roce 1947 se omlazuje cvičitelský sbor, ale také se doplňuje zkušenými cvičiteli. Doplňují - Živna Josef, Čepera Ludvík a do župní cvičitelské školy odchází Bartoš Vlastimil a Žáková-Vránová Miluše.

V roce 1948 posiluje cvičitelský sbor Vespalec František, který se stává náčelníkem, náčelnicí Komárková Lída. Jedná se o sletový rok. Vyhraňují se politické rozdíly a v únoru dochází po vládní krizi k „únorovým“ událostem, které měly v zápětí dopad i na činnost tělovýchovy v naší TJ.

Ve výboru se objevují nová jména: Josef Veškrna, Josef Jelínek, Rudolf Ziegler a další. Ještě zbývá podotknout, že vyjma sloučení TJ Sokol s TJ Orel dochází k dalšímu sloučení, a to u sportovního fotbalového klubu Bohutice, který  zastupovali  Vladimír Čepera a Bohumil Čuba.

VO KSČ doporučuje výboru TJ provedení očisty Sokola od funkcionářů, kteří by eventuálně nesplňovali směrnici po únorové soc. revoluci. Výbor TJ toto ponechává až do výroční členské schůze (dále VČS), která rozhodla ponechat výbor ve složení z roku 1948.

Na VČS 12.2.1950 je vzpomenuto 40. Výročí trvání TJ, které nebylo připraveno nějakou přehlednou zprávou. V tomto roce také dochází v celé TJ k největšímu útlumu činnosti. Až od roku 1952 se začíná tělovýchova znovu rozvíjet. Vzniká oddíl ledního hokeje a Vrána Zdeněk se kooptuje do správního výboru TJ. Činí se kroky pro zřízení kluziště u koupaliště, které se postupně buduje. Zřizují se mantinely, kovové branky, el. osvětlení a připravují se podklady ke stavbě šaten ze stávající budovy na pozemku MNV. Kluziště se dokončuje v r. 1955.

V roce 1953 dochází k další reorganizaci tělovýchovy usnesením vlády ze dne 10.11. a 2.12.1952. TJ Sokol na jejím podkladě nese název „ Dobrovolná organizace Sokol“. S touto změnou dochází také ke změně původních správních orgánů a orgánů pomahatelských. Není již cvičitelský sbor, ale pracují tzv. pracovníci pro PPOV, masové akce, soutěžení, výchovy atd. Proto také 25. ledna 1953 přestává v TJ pracovat cvičitelský sbor, končí jeho zápisy a evidence se soustřeďuje jen v zápisech správního výboru dle podávaných správ jednotlivých funkcionářů z vyjmenovaných úseků. Doba organizace DSO Sokol, před tím okupace a ještě další okolnosti způsobily v naší TJ a snad v celé tělovýchově největší stagnaci. Je zajímavé nahlédnout v těchto letech do kádrové evidence. Nejvíce školených kádrů je v ZTV u cvičitelské funkce, a to Ambros Josef, Žáková Miluše, Kalina Karel a Elsnerová Marie. Není však školených kádrů v kopané, ledním hokeji až do roku 1957, kdy lední hokej má Kalinu Jaroslava. Po organizační stránce dochází v roce 1957 k výměně členských průkazů, projednávají se závěry sjezdu ČSTV k Zásadám pro činnost. V tomto období se buduje koupaliště.

Koncem roku 1958 a po té v roce 1959 opět zahajuje obsáhlejší činnost ZTV v nácviku skladeb na II. CS. Do nácviku se zapojuje 94 členů žactva, 8 dorostenců, 5 dorostenek, 8 žen a 6 mužů. Cvičení v Praze se zúčastnilo celkem 23 cvičenců. V roce 1960 dochází k reorganizaci územních celků ve státním zřízení, ruší se zemská zřízení, nastupují krajská, mění se oblasti okresů. Toto ovlivňuje i tělovýchovu do té míry, že se ruší okresní výbory původní a rozšiřují se nové okresní výbory v nových sídlech správních okresů. A tak již 11.6.1960 se koná závěrečné zasedání OV ČSTV  v Mor. Krumlově, jehož se za TJ zúčastňují Silvestr Žák a Sedmera Jarmil. Dne 9.7.1960 se pak koná ustavující okresní konference OV ČSTV ve Znojmě, jehož se zúčastňuje Sedmera Jarmil.

V letech 1961 - 1962 dochází v TJ ke 3. generální opravě /střecha, nátěry oken a dveří, montáž ostění ze dřeva, malba interiéru a klempířské práce. V r. 1965 dochází k definitivnímu rozpadu oddílu ledního hokeje, částečně způsobeno mírnou zimou a nedostatkem hráčů.

Rok 1967 je dobrým rokem oddílu kopané, který provádí generální opravu hřiště pod zahradou tréninků se ujímá Karel Kolesa. Do okresního fotbalového jsou delegováni rozhodčí Emil Nádaský, Ladislav Zelníček a Karel Kolesa.

V r.1968 jsou na plenárním zasedání MNV předány zástavy OV ČSTV a medaile ÚV ČSTV Jarmilu a Pavlovi Sedmerovým, a Josefu Ambrosovi. Dne 28.6.1970 bylo předáno zasloužilým funkcionářům 5 pamětních medailí ÚV ČSTV u příležitosti 25. Výročí osvobození ČSSR a to: Bartoš Václav, Špaček Valentin, Tauwinkl Pavel, Ziegler Rudolf a Žáková Miluše.

V r. 1972 se započalo s celkovou modernizací tělocvičny demoličními pracemi a dokončena v r.1974. Rekonstrukce stávající budovy obnášela náklad 257.000,-Kč a nová přístavba 441.000,- Kč.

V TJ vyrůstali přeborníci jak v letech minulých tzv. nářaďovci - Smrček Ladislav, Jan a Josef Vránovi, Svoboda Eduard, Ambros Josef, Štefka Robert st. Později ve stolním tenise Popelka František a družstvo žáků, Harszanyi Luděk, Prustoměrská Světlana a Zieglerová Soňa. V Odznaku zdatnosti v pětiboji žactva získalo tříčlenné družstvo Štefka Radek, Živna Miroslav a Ziegler Bořivoj titul „Přeborník okresu“, Štefka Radek v Praze „Přeborník ČSR“ v hodu granátem. Štefková Ivana v běhu I. místo v okrese a družstvo žákyň ve víceboji I. místo v okrese v roce 1978.

V devadesátých letech dochází ke generační výměně. Odcházejí Pavel a Jarmil Sedmera, později Pavel a Drahomíra Tauwinklovi. Jsou vzneseny požadavky Obce sokolské zastoupené Župou Jana Máchala v Brně na sokolovnu a na pozemky. Vzhledem k neujasněným majetkovým poměrům nejsou do údržby a oprav investovány téměř žádné finanční prostředky, což se provilo nejen na chátrání budovy, ale i na úpadku činnosti.

V roce 2001 je svolána valná hromada TJ, ustaven nový výbor a ve spolupráci s Obecním úřadem Bohutice zabráněno zavření tělocvičny z důvodu odpojení plynu a el. energie. Ve výboru pracují Pavel Sedmera, Marie Čeperová, Anděla Vejvalková, Jaromíra Mlýnková, Ladislav Zelníček ml., Pavel Tauwinkl ml., Marcel Nedoma a Rudolf Rozbořil ml.

V roce 2002 Župa Jana Máchala stahuje žalobu proti TJ Bohutice a rozhodnutím Krajského soudu v Brně připadá tělocvična i pozemky definitivně TJ Bohutice. Tímto rozhodnutím jsou OV ČSTV uvolněny finanční prostředky pro rekonstrukci elektroinstalace, která proběhne v roce 2003 a 2004.

V roce 2009 byla budova sokolovny ve značně nevyhovujícím stavu. TJ Bohutice ji po vzájemné dohodě prodala za symbolickou cenu s absolutním předkupním právem v případě dalšího prodeje obci Bohutice. Od roku 2009 pak obec postupně hledala možnosti financování a z různých dotačních zdrojů byla postupně vyměněna střecha, palubovka v hlavním sále, byla provedena hydroizolace objektu, zrenovován byl rovněž interiér, stropní podhledy a byly provedena rekonstrukce topného systému. Celý proces modernizace byl dovršen v roce 2013 zateplením obvodového pláště budovy, když předtím ještě došlo k postupné obnově mobiliáře tělocvičny.

Podle kroniky a zápisů vypracoval Pavel Sedmera, předseda TJ. Doplnění Martin Žák.

FC Bohutice

Oddíl kopané byl v Bohuticích založen v roce 1946. V té době měl oddíl 20 mužů. V našem regionu nebylo tolik mužstev, a tak hráči museli zajíždět na zápasy do vzdálených obcí a měst. Z hlediska úspěšnosti výsledků však v těch letech prožívá oddíl veliký rozvoj a sportovní výsledky tomu nasvědčují.

Roku 1958 vyhrává fotbalový oddíl mistra soutěž a postupuje do III. třídy, kterou roku 1959 také vyhrává a postupuje do I. B třídy. Tato soutěž je ale nad síly oddílu. V letech 1978 – 79 si vede oddíl stále lépe a postupuje opět do III. třídy. Ze strany vedení je snaha vytvořit dobré podmínky pro hráče a tak v roce 1980 je zařazen projekt na výstavbu šaten.

Osmdesátá léta patří mezi nejúspěšnější v bohutické kopané. Za pomoci starších hráčů se utváří kolektiv, který v letech 1980 – 82 neskončil ve III. třídě hůře než na 5. místě. Sportovní veřejnost se dočkala toho, že mužstvo postupuje do okresního přeboru.

Dalšího úspěchu pak oddíl dosahuje roku 1985, kdy vyhrává skupinu „B“ okresního přeboru a postupuje do kvalifikace do I. B třídy. V kvalifikaci se už tolik nedaří a končí na 4. místě. V letech 1986 – 1990 se mužstvo ještě umisťuje ve středu tabulky okresního přeboru. V ročníku 1991 – 1982 oddíl obsadil 12. místo a to znamenalo sestup do III. třídy.

Po tomto sestupu se začíná utvářet mladé mužstvo, ve kterém jsou ještě někteří hráči z doby, kdy se hrál okresní přebor. Ale i toto mužstvo si nevede špatně, neboť se umisťuje v následujících letech v popředí tabulky III. třídy.

V roce 2005, po dlouhých 13 letech, opět postupuje do okresního přeboru. Zde si družstvo vede se střídavými úspěchy. Nicméně pokud uvážíme, že soupeřem mu byla často mužstva z daleko větších obcí a měst nebo ta, s daleko silnějším finančním zázemím, bylo nepochybně současné působení mužstva, složeného převážně z bohutických hráčů, úspěchem.

Od ročníku 2015/2016 nastupuje FC Bohutice ve III. třídě.

Nepolevuje ani snaha o zkvalitňování zázemí. Hřiště v posledních letech dostalo novou závlahu, byl upraven trávník, vybudovány střídačky. Největší investicí pak byla v roce 2008 kompletní modernizace kabin hodnotě 3 mil. Kč. Vo roce 2015 je nově vysázena stromová alej lemující hřiště.

Aktuální informace z dění v FC Bohutice naleznete na stránkách:
http://www.fcbohutice.cz

Aktuální zápasy a výsledky pak naleznete na oficiálním portálu ZDE