Lurdská jubilejní jeskyně

V roce 1924 se stal bohutickým farářem P. Ant. Prášek. Jak prozrazuje nápis na jeho náhrobku na bohutickém hřbitově - „poutník lurdský a jeruzalemský“ - byl sám zapáleným poutníkem po svatých místech světa.

Právě on stál u zrodu myšlenky na vybudování jeskyňky jako dar k 70. výročí zjevení P. Marie čtrnáctileté Bernadetě Soubirousové z 11. února roku 1858, jež se udála v jihofrancouzské obci Lourdes v podhůří Pyrenejí.

Návrh byl církevními kruhy schválen, majitelka panství Anna Seydlová darovala kamenitou stráň a farář se dal do organizace stavby umělé jeskyně s oltářem z kararského mramoru v hodnotě asi 30 000 Kč. Zmenšeně napodobovala francouzskou jeskyni. Z Francie objednal kopii lurdské sochy P. Marie. V souvislosti s budováním je přitom udáván dohled architekta E. Cahy a JUDr. Františka Tomáška.

22.7.1928 byla tato Lurdská jubilejní jeskyně vysvěcena a od toho dne se každoročně konalo několik poutí, hlavně věřících z brněnského okolí a jižní Moravy. Pouťová procesí nabývala na množství, kostel býval zaplněn, tak jako prostranství před jeskyní, kam se z kostela odebírala i tisícová procesí (počet poutníků někdy dosahoval až 7000 za den) s hudbou a prapory. Velká poutní shromáždění byla i za Protektorátu, kdy přijížděly celé poutní vlakové soupravy.

Vše skončilo po roce 1948, neboť veřejná náboženská procesí nebyla politickou mocí dovolena, a tak se poutní mše v moravských Lurdech staly pouze místní záležitostí do skonu jejich zakladatele v r. 1959.

Po roce 1990 byla tradice poutí, byť v nesrovnatelně menší míře, opět částečně obnovena.

Lurdská jeskyněLurdská jeskyně