František Sušil (1804 - 1868)

Významná osobnost českých dějin, František Sušil (14. června 1804 – 31. května 1868), působil jako kaplan také v Bohuticích (olbramovicko – bohutickým kaplanem byl v letech 1827 – 1836). V roce 1867 položil základní kámen bohutického kostela

František Sušil byl přední národní buditel, sběratel moravských lidových písní, překladatel, myslitel, básník a theologický badatel. Jeho "Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými" se staly vzorem jeho následovníků na sběratelském poli moravské lidové písňové poezie. Vrchol jeho překladatelské činnosti představuje překlad a výklad "Nového zákona". Svou tvorbou inspiroval k mohutným skladbám i skladatele Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka.

František Sušil se narodil v Rousínově 14. června 1804. Jeho otec Fabián Sušil nebyl zdejší, oženil se však s dcerou rousínovského měšťana Terezií Pospíšilovou. Fabián Sušil byl člověkem zkušeným, národně uvědomělým, milujícím knihy a také trochu písmákem. Rodiče poskytli Františkovi první a poctivý základ výchovy. Dali ho i vyučit hudbě. František si oblíbil hru na flétnu a na klavír. Byl členem rousínovské kapely. K hudbě se pak vrátil zvláště v lidových písních moravských. V roce 1827 vystudoval bohosloví a jako kněz působil na řadě míst. Od roku 1837 byl profesorem bohosloví v Brně. František Sušil zemřel 31. května 1868 v Bystřici pod Hostýnem.

František Sušil byl autorem básní s náboženskými i vlasteneckými motivy, překládal a napsal i teoretickou práci (Krátká prosodie česká). Jeho hlavní zásluhou byl sběr lidových písní. Již roku 1824 požádal Čelakovský Sušila, aby mu dodal z Moravy lidové písně pro jeho sbírku Slovanských národních písní.

První sbírku Moravské národní písně připravil Sušil v roce 1832 (vyšla 1835 v Brně), obsahovala 190 písní a 14 zlomků. Pokračoval ve sbírání písní o prázdninách a svátcích a roku 1840 vydal Moravské národní písně. Sbírka nová, kde už bylo 586 písní, otištěny byly jen písně světské. Rozšířené vydání vycházelo v sešitech od roku 1853 pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými, poslední sešit vyšel roku 1856.

Kompletně vyšla celá sbírka roku 1860, obsahovala 2256 písní (a další texty písní pod čarou, celkem 2361 písní). Třetí vydání Sušilovy sbírky vyšlo roku 1941 v nakladatelství Čin v Praze, čtvrté vydání roku 1951 v nakladatelství Vyšehrad.