Historie obce

Bohutice jsou obcí se zajímavou historií a staletou tradicí sadařství a vinařství. Mnoho zajímavostí odhalujeme zatím náhodně a různá zákoutí naší historie dosud nebyla probádána. Dovolujeme si tedy zatím přinést stručný pohled do dosud známých dějin a zároveň doplnit, že další zajímavosti naleznete při procházce jednotlivými památkami, které v Bohuticích máme...jak to tedy asi začalo…

Katastr Bohutic byl osídlen mnoha kulturami pravěkých lidí. Archeologickými nálezy je dokladována kultura s lineární keramikou, se zvoncovými poháry, hroby unětické, velatické, horákovské, římské a slovanské. Roku 1926 bylo objeveno řadové pohřebiště z mladší doby hradištní. Pohřby datují nálezy esovitých záušnic a také mince, ražené mezi léty 1038-1046. Toto slovanské pohřebiště svědčí pro staré založení bohutické vsi.

První zmínka o obci je pak datována k roku 1253, kdy se jako svědek jmenuje zdejší farář Konrád z Bohutic. Zprvu ves náležela vyšehradské kapitule, od které ji koupil Jindřich z Lipé na Krumlově. Páni z Lipé propůjčovali Bohutice svým manům, kterých se zde ve 14. a 15. století vystřídala celá řada. Díl vsi náležel ve 14. století také Řádu německých rytířů v Hostěradicích. Kolem roku 1470 se usazuje na bohutickém lénu rod Kusých z Mukoděl. V roce 1535 získal Jan Kusý od Jana z Lipé ves a tvrz Bohutice do dědičného vlastnictví.

Vesnice se stala centrem nevelkého panství. Pod ochranou vrchnosti se v Bohuticích roku 1545 usadili novokřtěnci známí také jako habáni. Členové této sekty si postavili na kopci nad dnešním hřbitovem společný dům. Přes četná příkoří zde vydrželi až do roku 1622.

V roce 1619 byly Bohutice vypáleny císařským vojskem. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Kusých z Mukoděl zkonfiskován a Bohutice připadly jezuitské koleji ve Znojmě.

Po zrušení jezuitského řádu (1773) panství připadlo studijnímu fondu, od něhož obdržel panství Bohutice do dědičného pronájmu Jan Topolanský. 

Po jeho smrti v roce 1792, se vdova Terezie provdala v roce 1808 za Jana Václava Petříčka, po jehož smrti v roce 1825 panství přešlo přes sňatek jeho dcery Aloisie na rod Josefa Seydla. Posledním majitelem byl Hans Seydl - Neuschel, jemuž byl po skončení 2. světové války majetek zkonfiskován.